David Strejček, manažer gastronomických provozů VŠH

Davide, na VŠH působíš druhým rokem. Je takovým obecným tajemstvím, že za sebou máš zajímavou kariéru v hotelnictví, mohl bys mi ji trošku přiblížit? Kde všude jsi pracoval?

S nadsázkou lze konstatovat, že snad ve všech velkých hotelích v Praze. V hotelích jako jsou Hilton, InterContinental, President, Palace, Savoy a Diplomat jsem měl možnost působit v rámci praxe či brigád při studiu na Střední hotelové škole v Podskalské ulici, (kde pro zajímavost působil tehdy jako ředitel pan Čertík, bývalý majitel a zakladatel právě této Vysoké školy hotelové a kde jsme se dokonce potkali i s profesorkou Blankou Zimákovou).

Kromě hotelového prostředí bych zmínil i mé působení v kavárně Slavia a v restauracích Parnas, francouzské restaurace Obecního domu, Bohemian Hope store v pasáži Myslbek, U Vladaře, Kampa park a dnes již neexistující italské restauraci Segafredo v ulici Na příkopech.

Cateringové znalosti jsem pak získal ve firmách Europarty a Golem, kde jsem se podílel na realizacích takových akcí jako byl například galavečer s Lucianem Pavarottim ve Španělském sále Pražského hradu, after party po koncertech kapel Rolling Stones a Pink Floyd na Strahově či Michaela Jacksona na Letné.

Po studiích na Vyšší odborné škole cestovního ruchu jsem pak vycestoval na Floridu, kde jsem 2 roky odpočíval od hotelnictví a gastronomie a působil v jiném oboru.

Po návratu do Prahy jsem se účastnil otevření hotelu Four Seasons hotel Prague, kde jsem působil 10 let. Krizovou situací byly povodně v roce 2002, kdy hotel utrpěl rozsáhlé škody, a tudíž jsme ho znovu otvírali po roční odstávce. V rámci tohoto hotelového řetězce jsem pak využil pracovní nabídky v irském Dublinu a na Bali. Dalším působištěm pak byly hotely Augustine, Grand Majestic, hotel Prácheň a zatím posledním byl Floret. Další životní etapou bylo podnikání, kdy jsem po dobu 4 let provozoval svou kavárnu, bufet a catering.

Z toho plyne jediná otázka. Proč ses rozhodl stát se manažerem gastronomických provozů na VŠH?

Nabídka přišla v době, kdy jsem usiloval o lepší skloubení profesního života s tím soukromým. Bylo lákavé vrátit se po letech zpět do školního prostředí. Musím přiznat, že je to příjemný pocit být obklopen tolika mladými a cílevědomými studenty! Vnímám všudypřítomnou pozitivní energii a i to je důvod, kvůli čemu se do práce vždy těším…

Vždy, když jsou ve škole lidé z Four Seasons, třeba Petra Kubínová za HR, nebo bývalý manažer René Beauchamp, je vidět úžasná atmosféra a lidskost ve vašich rozhovorech. Jaká je vlastně atmosféra v nejlepším hotelu v Praze?

Za tuto otázku děkuji. Až teprve po svém odchodu – s odstupem času musím konstatovat, že právě zmiňovaná pracovní atmosféra je ta klíčová věc, proč tamní zaměstnanci zůstávají v této společnosti tak dlouho, včetně mě. Je to vlastně významný motivační prvek a hnací motor tohoto skvělého hotelu. Vždyť jako jedna z mála firem, kde jsem působil, staví své zaměstnance na první místo. Je si dobře vědoma, že tento business je elementárně postavený na kvalitním personálu, který odvádí špičkovou práci. Proto do nich investuje nemalé prostředky a čas, ať již formou různých školení nebo tzv. crosstréninků, kdy si může každý vyzkoušet, co obnáší práce na jiných odděleních a tím eliminuje vzájemnou nevraživost mezi jednotlivými středisky. Střediska jsou vzájemně provázaná a úzce spolupracují na dosažení společného cíle. To je holý fakt. Není samozřejmě vše zalité sluncem, ale zaměstnanci se skutečně vzájemně respektují a rozhodně tu nepanuje žádné dusno, což bohužel nemohu říci o jiných působištích. Toto považuji skutečně za nešvar, se kterým se jinde v celku běžně setkáváte.

Myslím, že by i studenty zajímalo, jaké je to pracovat v jednom z nejlepších hotelů v Praze. Dokázal bys stručně popsat svoje zkušenosti? Jaký člověk musí být, aby mohl pracovat ve Four Seasons?

Práce pro hotel Four Seasons je bezesporu prestižní záležitostí, zároveň obrovskou příležitostí pro každého, kdo chce v hotelnictví něčeho dosáhnout. Až pětikolové pohovory při přijímacím řízení dávají jasnou záruku toho, že budete spolupracovat s kvalitními kolegy, kteří mají podobné zájmy a smýšlení. Hotel vědomě utváří, řekl bych skoro komunitu nadšenců pro toto povolání. Oni sami to nazývají druhá rodina. Společnost preferuje týmové hráče, nikoliv individuality. Zní to jako klišé, kdo nemá žádné zkušenosti ale má vůli se něčemu naučit v kombinaci s úsměvem ve tváři má daleko větší šanci přijetí oproti negativnímu a zamračenému expertovi!

Pokud jste přijatí, čeká vás příjemný start v podobě 10 ti denního adaptačního a školícího programu, kdy nováček „vyfasuje“ svého trenéra který ho postupně vpraví do pracovního procesu.

Nelituješ trošku, že jsi odešel z „velkého“ hotelnictví?

Není čeho litovat. Bylo to krásné, obohacující, poznal jsem spoustu zajímavých a inspirativních lidí, nahlédl do zajímavých budov a pozoroval různorodost konceptů. Vše, co jsem se naučil, bylo pak zúročeno během vlastního podnikání. Navíc nikdy neříkej nikdy!

RevPAR Café se na škole postupně čím dál více rozjíždí. Musí to být velmi příjemné, vidět, že vlastní projekt funguje. Je to tak?

Určitě, je více než příjemné vidět, že společné úsilí a energie všech vložená do projektu nevyzněla naprázdno. Je bezvadné, že to co děláme, má smysl a že jsme nemarnili čas. Účelem bylo poskytnout studentům obstojné kavárenské zázemí a to se dle mého podařilo. Zpětná vazba, která od nich a od zaměstnanců školy přichází je veskrze pozitivní. Podzimní semestr máme za sebou, budeme se těšit na jaro.

Hodně studentů (ale i pedagogů, kteří zde tráví své volné chvíle) si kavárnu oblíbilo. Čemu to přičítáš?

V první řadě bych chtěl vyzdvihnout práci Zuzky Václavíkové, která je duší a tváří kavárny. Za mne velký respekt a uznání za to jak si práci dokáže skvěle zorganizovat a s jakou lehkostí a přehledem „likviduje“ nekončící fronty zákazníků. Rád se od ní nechávám „infikovat“ dobrou náladou a pozitivním přístupem, které jsou díky ní v RevPAR téměř hmatatelné.

Druhým aspektem je pak projekt S[cool] coffee – vytvoření vlastní značky kávy ve spolupráci se soukromou pražírnou dle našich představ, vytvoření vlastního loga, pořízení a brending vlastního inventáře, včetně cukrů, sáčků na kávu i zavedení jednorázových ekologických kelímků. Dále jsme zákazníkům nabídli k zakoupení bambusové cestovní hrnky a dárkové balení zrnkové kávy S[cool] coffee, které je atraktivní tím, že obal je ušit z originálu pytloviny, ve kterém byla nezpracovaná káva dopravena z centrální Ameriky. Sortiment horkých nápojů byl pak doplněn o Chai latté - nápoj, který obsahuje zázvor, hřebíček, kardamom, skořici a med v lahodném mixu s mlékem a dalším exotickým kořením. Nový trend, který nyní provoněl kavárny po celém světě, se inspiroval v Indii, kde je masala chai tradičním nápojem.

Pro čaje (překvapivě nikoliv pro víno), jsme se v létě osobně rozjeli s docentem Hánem do velice zajímavé firmy Sonnentor, sídlící v moravských Čejkovicích. Jednoduše jsem nemohl odolat zařadit jejich špičkové produkty od českých a zahraničních biopěstitelů do naší nabídky. Jsem velice rád, že nyní si mohou pochutnávat na těchto čajích i naši studenti. Čajové balení je také možno zakoupit u nás v kavárně. Návštěvu této doslova vizionářské firmy všem vřele doporučuji!

Z chlazených nápojů nyní nabízíme výběr z portfolia firmy Kofola a to včetně oblíbených džusů UGO.

Z občerstvení (a to i přes drobný výpadek) nadále usilujeme o zachování plněných čerstvých baget, bagelů a dezertů vlastní výroby.

Všechny tyto události, včetně slavnostního zahájení pak neúnavně anoncovali Adéla Rieszová s Pavlem Attlem a všechna tři P – 1. PEOPLE 2. PRODUCT 3. PROMOTION došla naplnění – kruh se uzavřel.

Pro mne byl výsledek dopředu jasný… Statistika prodeje nám pak jen potvrdila očekávané a pro zajímavost prostředky na toto vynaložené se nám vrátily takřka za první měsíc od otevření a tržby se oproti loňskému roku za stejné období téměř zdvojnásobily.

Máš nějaké další plány, jak RevPAR posunout dále?

V plánu je navýšení kapacity kavárny o 4 až 8 míst prostřednictvím instalace barových pultů v prostoru mezi okny a to včetně zásuvek pro dobíjení mobilních zařízení. V jarní části bych uvítal trvalé zpřístupnění zahrádky v atriu školy. Právě tento prostor si říká o širší využití, například jako příjemná venkovní relaxační piknik zóna s rozmístěnými novými školními lehátky a třeba možností zapůjčení deky. Osobně neznám lepší pocit a inspirativnější okamžik než si vychutnat lahodnou kávu na čerstvém vzduchu ve slunný den!

Po diskuzi s manželi Dvořákovými z naší dvorní pražírny bychom rádi hostům nabídli další druh kávy, tentokrát bychom se svezli na vlně popularity světle pražených káv s výraznější aciditou a také se neustále poohlížíme po zajímavém kavárenském sortimentu.

Vzhledem k tomu, že zde jsme obklopeni samými kolegy profesionály v daném oboru, dovolte mi učinit následující výzvu: Vítáme jakékoliv komentáře, návrhy, konstruktivní kritiku a třeba i pomoc při zlepšování úrovně sortimentu a poskytovaných služeb nejen v kavárně ale i v celém gastronomickém úseku! Velice rád se s každým z Vás osobně setkám a zvážím naše reálné možnosti ke změnám k lepšímu.

Na závěr bych chtěl poděkovat celému gastronomickému týmu za příkladnou spolupráci!

Moc Ti děkuji za rozhovor, Davide, a moc se těším na další povídání!

Chceš studovat školu, které určitě přijdeš na chuť?